Jednoho dne se Poirot vrací z oběda a přede dveřmi svého bytu nachází rozzlobenou ženu, která se domáhá odpovědi, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, o kterém nikdy neslyšela. Rovněž Poirot žádného Barnabase Pandyho nezná. O to větší šok zažije, když vejde do svého bytu a zjistí, že má návštěvu – muže, který prohlašuje, že dostal od Poirota dopis, ve kterém ho označuje za vraha Barnabase Pandyho… Kdo je posílá a proč? Mnohem důležitější však je, kdo je Barnabas Pandy, zda je mrtvý, a pokud ano, byl zabit? A dokáže Poirot nalézt odpovědi dřív, než se něčí život ocitne v ohrožení?
Vražda na faře
The Murder at the Vicarage
U oběda na faře v městečku St Mary Mead vypravěč příběhu vikář Leonard Clement prohlásí, že „kdo by zabil plukovníka Protheroa, prokázal by lidstvu velkou službu“.
Plukovník – nafoukaný surovec – totiž není v St. Mary Mead ani trochu oblíbený. Jeho poněkud nezbedná dcera Lettice se nechala namalovat v plavkách mladým malířem Lawrencem Reddingem. Slečna Marplová se však domnívá, že mezi těmito dvěma nejsou žádné „techtle mechtle“, a samozřejmě se ukáže, že má pravdu. Lawrence je totiž spatřen v objetí nikoli s Lettice, ale s její matkou a netají se tím, že si přeje, aby byl Protheroe mrtvý. Jednoho dne má vikář s plukovníkem sjednanou schůzku na faře. Když se na ni se zpožděním dostaví, najde plukovníka rozvaleného přes vikářův stůl. S prostřelenou hlavou…






V knize Vražda na faře se setkáváme s typickou anglickou vesnicí St Mary Mead a především s bystrou starou pannou slečnou Jane Marplovou. Tato dáma se vůbec poprvé objevila v časopisecky publikovanových povídkách, které knižně vyšly Třinácti záhadách roku 1932, tedy až po Vraždě na faře. Vražda na faře proto bývá hojně chybně označována jako první vystoupení slečny Marplové, zcela přesně však jde o první románové vystoupené této postavy.
Agatha Christie prohlásila, že si vůbec nepamatuje, kde, kdy a jak román napsala, ani kdo jí poradil, aby přivedla na svět nového „slídiče“. Ve Vlastním životopise však najdeme krátkou pasáž, kde knihu hodnotí: „Když si pročítám Vraždu na faře dneska, nemám z ní takovou radost jako tenkrát. Je v ní, myslím, přespříliš postav a příliš mnoho vedlejších zápletek. Hlavní zápletka však je rozhodně dobrá. Městečko mi připadá zcela skutečné – a opravdu se mu některá městečka pozoruhodně podobají i v dnešní době.“
Knihu věnovala své jediné dceři Rosalind, která prý byla jedním z nejtvrdších kritiků jejího díla.
Audiokniha
- Vražda na faře – čtou Otakar Brousek mladší a Růžena Merunková (promluvy slečny Marplové), Vyšehrad 2019
Divadlo
- Vražda na faře – adaptace Barbara Toy a Moei Charles, 1949 (v ČR několikrát uvedeno)
TV
- Mord im Pfarrhaus – adaptace z roku 1970 v hlavní roli s Inge Langen
- The Murder at the Vicarge – v hlavní roli Joan Hickson, 1986
- Vražda na faře – v rámci TV seriálu Slečna Marplová, 2004 (v hlavní roli Geraldine McEwan) = DVD Miss Marple 2, Amercom 2008
- L’affaire Protheroe – v ČR zatím neuvedená epizoda seriálu Malé vraždy Agathy Christie s dějem přesazeným do Francie, 2016
Komiks
- L’Affaire Protheroe – or. 2005, adaptace a ilustrace Norma