Kapsa plná žita

Podobně jako například Deset malých černoušků i Kapsa plná žita je pozoruhodná tím, že se děj knihy odvíjí od dětské říkanky. Agatha Christie věnovala tuto knihu muži jménem Bruce Ingram. Byl to vydavatel časopisu Sketch, kterému se líbil Poirot v Záhadě na zámku Styles a požádal mladou autorku o dvanáct příběhů s tímto belgickým detektivem. K příběhům (vydávaným od března 1923) vznikly i ilustrace, včetně Poirotova portrétu. Ten sice nebyl úplně podle představ stvořitelky slovutného Hercula, ale i tak patřil mezi nejzdařilejší podobizny, které se v dalších letech objevovaly na přebalech knih s Poirotem. Když došlo v roce 1924 k vydání zmíněných 12 povídek v knižní podobě (Poirotova pátrání), Agatha Christie dokonce trvala na tom, aby se na obalu objevila právě ilustrace ze Sketche.

Říkanka, podle níž se Kapsa plná žita odvíjí, figuruje i v dalších dvou příbězích Agathy Christie – v povídce Píseň o šestipenci ze sbírky Záhadné zmizení lorda Listerdalea a v poirotovské povídce Čtyřiadvacet černých kosů, zařazené do sbírky Královský rubín. Píseň o šestipenci je název říkanky (v českém překladu Kapsy plné žita jde o „píseň penízků“), čtyřiadvacet kosů figuruje v jednom verši.

Kniha vyšla v originále poprvé v roce 1953 – v době, kdy se příběhy slečny Marplové začínají objevovat častěji než dříve. V roce 1950 byla publikována Oznamuje se vražda, jen rok před Kapsou vyšla Smysluplná vražda.